Hornický skanzen – se Zlatorudnými mlýny u Zlatých Hor
Při cestě ze Zlatých Hor do Ondřejovic, leží malebné Údolí Ztracených štol. Říčka Olešnice zde opouští úzce zaříznutý úsek údolí a po miliony let ukládá zlato do náplavů. Zdejší rýžoviště byla těžena povrchově i hlubinně, tzv. měkkým dolováním. Pravý břeh Olešnice je poset pinkami, obvaly i odvaly. Je protkán nespočetnými kanály pro přívod vody do rýžovišť. Hlavní přívodní kanál je stále v provozu. Geologové v těchto místech prokázali vysoké obsahy zlata s opětovným nabohacováním. V hloubce cca 5 m bylo průzkumnou šachticí odhaleno vydřevené důlní dílo, zřejmě jedna ze ztracených štol, ukrývajících zlatonosné žíly. Spekuluje se i o provázání ztracených štol s 6 km dlouhou štolou Tří králů, ústící ve vzdálených polských Glucholazích a prokazatelně pokračuje až za zlatohorské nádraží.
V současné době je v tomto romantickém údolí vybudována replika středověkých hornických mlýnů s naučnou stezkou Údolí ztracených štol. V mlýnici Vám bude předvedeno drcení zlaté rudy a při troše štěstí si kousíček zlata můžete odnést domů. Oba dřevěné stroje, zhotovené podle dobových nákresů, jsou poháněny vodními koly, která čerpají energii z původního kanálu. Horský ráz údolí a postavení vodních kol v kaskádě kolmo ke svahu vytvářejí čarokrásné zákoutí. Jako by se zde opravdu čas zastavil. Naučná stezka vás přivede i k místu, „kde voda teče do kopce.“ Optický klam je na místě tak silný, že pozorovatel jen stěží pochopí umění dávných zlatokopů.
Naučná stezka v okolí Zlatorudných mlýnů vás seznámí o původu a způsobu zpracování zlata. Nahlédnete na místa, kde středověcí kovkopové razili šachty do skal. A snad se vám podaří spatřit bájného pastýře. Ten občas sestupuje z rejvízských hvozdů, aby obhlédl, zdali člověk nakládá s přírodou uvážlivě.
Údolí ztracených štol žije svým životem i dnes. Bylo zde mistrovství České republiky i Evropy. Každoročně zde zlatokopové soutěží o Zlatou pánev starosty města. Jak lze usoudit, historie zde neumlkla, ale žije dál. Na malém kousku země se vrátíte do minulých časů, které ne vždy byly tak bezstarostné jako dnešní. Těžký byl zdejší život. Ale víc bychom už neměli prozrazovat. Přijeďte a přesvědčte se sami.
Zdroj informací: http://zlatehory.cz/zlatorudne-mlyny/d-305555/p1=36182
Poutní místo Panny Marie Pomocné (Maria Hilf)
Poutní kostel v hlubokých lesích Zlatých Hor je nejen tradičním poutním místem, ale i dnes chce připomínat lidem na celém světě, že nemohou být šťastni a nebudou žít v míru, pokud nezačnou chránit a ctít každý lidský život, a to od početí až do přirozené smrti. S úctou k životu souvisí i ochrana přírody, kterou Tvůrce daroval člověku, aby ji zušlechťoval. Na tomto poutním místě se také konají modlitby za sblížení národů, za život v míru a ve vzájemném porozumění.
Kostel byl vybudován na začátku minulého století k poctě Panny Marie.
Za totalitního režimu byl srovnán se zemí a v roce 1995 byl díky modlitbám, činům a darům věřících – od nás i ze zahraničí – znovu vybudován a probuzen k životu.
Zdroj informací: http://mariahilf.hyperlink.cz/
Rozhledna na Biskupské kupě – 890,6 m.n.m. – Zlaté Hory – Zuckmantel
Kamenná, 18 m vysoká rozhledna, nejstarší v Jeseníkách, postavená v roce 1898 německým turistickým spolkem MSSGV (sekce Zuckmantel – Zlaté Hory) u příležitosti 50- let panování císaře Františka Josefa l. Stojina místě dřevené vyhlídkové věže z roku 1890 (stejných stavitelů), v níž byla v roce 1896 zřízena první poštovna na území Moravy. Od 3. srpna 1996 po opravě Městem Zlaté Hory je opět zpřístupněna veřejnosti. V blízkosti věže je hraniční přechod na turistické stezce.
Zdroj informací: www.rozhlednabiskupskakupa.cz
Naučná stezka Rejvíz s mechovým jezírkem
Naučná stezka Rejvíz se nachází ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci rozprostírající se v severovýchodní části Hrubého Jeseníku. Charakteristické jsou pro tuto rezervaci rašeliniště (největší na Moravě) náležící k typu vrchovišť. Vznikaly v době poledové zhruba před 7- 8 tisíci lety. Celé území leží v mělké pánvi, proto voda z okolních svahů stéká dovnitř, kde je zachycována nepropustným podložím. Smrkový les – vlivem silného zamokření odumřel a jeho zbytky, které tvoří ochranné pásmo samotného rašeliniště, postupně ustupuje prosvětlenému porostu borovice blatky, do něhož je místy vtroušena bříza, olše a jeřáb. Blatka dosahuje výšky 6 – 15 metrů. Přes svůj malý vrůst však mají ty nejstarší přes 150 let. Naučná stezka začíná u Penzionu Rejvíz a pokračuje po turistickém chodníku až k Mechovému jezírku, což jsou zhruba 3 km.
Zdroj informací: http://zlatehory.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=19319&id=306275&p1=36180
